Jak funguje učení a co dělat, když se porouchá?

Učení je proces, při kterém náš mozek zpracovává a ukládá informace. Tedy zejména znalosti a dovednosti. Tuto schopnost má mozek díky dynamické přestavbě nervových spojů, čili synapsí. To je to místo, kde spolu neurony chemicky komunikují. Když se tento proces „porouchá“, může to být způsobeno různými faktory, jako jsou stres, nedostatek spánku nebo určité odchylky ve stavbě nebo fungování nervových okruhů. Ty pak mohou vést k určitým poruchám jako je ADHD nebo dyslexie. Klíčem k jejich zvládání je pak identifikovat překážky a pracovat s nimi. Například, pokud má někdo ADHD, může pomoci strukturované prostředí a krátké, intenzivní studijní bloky.

Jaká jsou specifika mozku lidí s ADHD?

Mozek lidí s ADHD se mírně liší v několika klíčových oblastech. Často dochází k nižší aktivitě v oblastech odpovědných za plánování, organizaci a udržení pozornosti. Tady se jedná hlavně o čelní oblasti mozku, zejména prefrontální kůru. To je jakýsi náš CEO, který řídí klíčové procesy. Typicky popisujeme zhoršené fungování některých neuropřenašečů, jako je dopamin nebo noradrenalin, a to právě v této oblasti. To může vést k impulzivitě, roztržitosti a obtížím s udržením pozornosti. Na druhou stranu, tito lidé mohou mít výjimečné schopnosti v oblastech, které vyžadují kreativitu a rychlé myšlení.

Jaká jsou specifika mozku lidí s dyslexií?

 lidí s dyslexií se často vyskytují rozdíly v oblastech mozku zpracovávajících jazyk. To může způsobovat potíže s čtením a psaním, protože jejich mozek jinak dekóduje písmena a slova. Někdy se objevují i subtilní, ale důležité rozdíly i v komunikaci mezi mozkovými hemisférami, zejména opět v oblastech, které kódují jazyk.  Nicméně, mnoho lidí s dyslexií má vynikající schopnosti v oblastech jako je řešení problémů, kreativní myšlení a vizuální vnímání.

Jaké jsou mýty a fakta u lidí s ADHD a dyslexií?

Jedním z největších mýtů je, že lidé s ADHD nebo dyslexií jsou méně inteligentní. To je naprosto nepravdivé. Ve skutečnosti mnoho z nich má nadprůměrné nebo dokonce výjimečné intelektuální schopnosti. Dalším mýtem je, že tyto podmínky lze „vyléčit“. Ve skutečnosti jde o neurologické rozdíly, které vyžadují přizpůsobení a strategie pro zvládání, nikoli léčbu. Častý je také mýtus, že ADHD postihuje jen děti. Fatem je, že se vyskytuje i u dospělých jedinců. A pak mě napadá třeba mýtus, že ADHD a dyslexie jsou způsobeny špatnou výchovou. Pravdou je, že jde o neurovývojové poruchy, kdy určitou, i když ne stoprocentní rol, hrají i genetické předpoklady.

Jak pracovat se strachem u lidí s ADHD a dyslexií?

Strach a úzkost jsou u lidí s ADHD a dyslexií běžné. Ne, že by šlo o jejich jádrové příznaky. Ale často je to kvůli předchozím negativním zkušenostem ve vzdělávání nebo v práci. Důležité je budovat prostředí, kde se cítí podporováni a rozuměni. To zahrnuje otevřenou komunikaci, pozitivní posilování (tedy učení na základě odměny, nikoliv trestu) a přizpůsobení metod a prostředí tak, aby odpovídaly jejich jedinečným potřebám. Velkou užitečnost v práci se strachem pak spatřuji i v osvojení technik efektivního zvládání stresu, tedy práce s ním. TO celkově zmírňuje emoční vybuzení a přispívá nejen k duševní pohodě, ale i k výkonu.

V jakých profesích by podle Vás mohly vyniknout lidé s dyslexií nebo s ADHD?

Tato otázka je asi hodně individuální. Lidé s ADHD často excelují v kreativních a dynamických rolích, které vyžadují rychlé myšlení a adaptabilitu, jako je marketing, design nebo podnikání. Ti s dyslexií mohou mít silné vizuální a prostorové schopnosti, což je činí vhodnými pro obory jako architektura, grafický design nebo inženýrství. Na druhou stranu jsou ale lidé, kteří uspějí více v profesích zabývajících se strukturovanou činností. Častý je také úspěch v komunikaci, marketingu, podnikání, i sportu. Důležité je najít prostředí, které oceňuje jejich jedinečné schopnosti a náklady třeba tolik nároků na slabší stránky. Anebo je umožní kompenzovat jinak.

Co byste doporučil zaměstnavatelům i zaměstnancům s dyslexií a ADHD pro oboustranně úspěšnou spolupráci?

Zaměstnavatelům bych doporučil investovat do porozumění a přizpůsobení pracovního prostředí potřebám zaměstnanců s ADHD a dyslexií. To zahrnuje flexibilní pracovní dobu, strukturované úkoly, častější přestávky a kratší pracovní úseky, a poskytnutí technologických pomůcek. Určitou předvídatelnost prostředí, nezbytný stupeň, jistoty, autonomie, podporujících vztahů a férovosti. Pomoci může i koučování nebo terapie. Zaměstnancům bych poradil, aby byli otevření ohledně svých potřeb a aktivně hledali strategie, které jim pomohou uspět. Klíčem je vzájemná komunikace a porozumění. Je asi hloupé se tvářit, že „vše je zcela standardní“, ale lidé s ADHD a dyslexií by neměli být stigmatizováni.