Podle studie Boston Consulting Group a UCSF Dyslexia Center představují neřešené případy dyslexie v Kalifornii roční ekonomickou zátěž ve výši 12 miliard dolarů.
INTERAD
Interdisciplinární cesta k řešení ADHD a dyslexie
Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.
V Ústavu experimentální medicíny AVČR a v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze působím jako výzkumný pracovník. Mým oborem je výzkum sluchu a obecně neurovědy. Problematikou dyslexie se zabývám v posledních letech, byl jsem členem řešitelského týmu projektu TAČR s názvem „Sfumato v nácviku čtení u žáků s dyslexií“. Kromě výzkumu sluchu se zabývám také funkcí zraku, problematikou očních pohybů a koordinací funkcí senzorických systémů. Jsem přesvědčen, že mohu svými dosavadními znalostmi a zkušenostmi přispět k úspěšnému řešení tohoto projektu.
Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.
V Ústavu experimentální medicíny AVČR a v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze působím jako výzkumný pracovník. Mým oborem je výzkum sluchu a obecně neurovědy. Problematikou dyslexie se zabývám v posledních letech, byl jsem členem řešitelského týmu projektu TAČR s názvem „Sfumato v nácviku čtení u žáků s dyslexií“. Kromě výzkumu sluchu se zabývám také funkcí zraku, problematikou očních pohybů a koordinací funkcí senzorických systémů. Jsem přesvědčen, že mohu svými dosavadními znalostmi a zkušenostmi přispět k úspěšnému řešení tohoto projektu.
Prof. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D.
Jako psychiatr se dlouhodobě zajímám o poruchy pozornosti (ADHD) v dospělosti, a to jak klinicky, tak i výzkumně. Více než deset let se systematicky snažím zvýšit povědomí o této poruše u odborné i laické veřejnosti, destigmatizovat jedince, kteří v jejím důsledku selhávají, na téma ADHD v dospělosti přednáším, publikuji v domácím i zahraničním odborném tisku. Mimo jiné jsem spoluautorem evropských doporučených postupů na diagnostiku a léčbu ADHD v dospělosti, členem European Network Adult ADHD a Neurovývojové sekce Evropské psychiatrické asociace.
Prof. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D.
Jako psychiatr se dlouhodobě zajímám o poruchy pozornosti (ADHD) v dospělosti, a to jak klinicky, tak i výzkumně. Více než deset let se systematicky snažím zvýšit povědomí o této poruše u odborné i laické veřejnosti, destigmatizovat jedince, kteří v jejím důsledku selhávají, na téma ADHD v dospělosti přednáším, publikuji v domácím i zahraničním odborném tisku. Mimo jiné jsem spoluautorem evropských doporučených postupů na diagnostiku a léčbu ADHD v dospělosti, členem European Network Adult ADHD a Neurovývojové sekce Evropské psychiatrické asociace.
Prof. RNDr. Aleš Stuchlík, Ph.D., DSc.
Dvacet šest let aktivně pracuji na poli neurověd, tedy věd o mozku. Zabývám se především učením a pamětí, tedy tím, jak si ukládáme poznatky a dovednosti a jak jsme schopni zlepšovat své znalosti a chování. A také tím, co se stane, když tento proces dobře nefunguje. V roce 2017 jsem byl jmenován profesorem na Karlově Univerzitě v Praze. Můj výzkum napomáhá porozumění mechanismů a poruch učení a kromě poznatků přináší i aplikované výstupy. Dlouhodobě se věnuji výuce a školení středoškolských, vysokoškolských a postgraduálních studentů. Zabývám se i popularizací vědy a publikováním (působil jsem např. jako odborný lektor překladu knihy „Od neuronu k mozku“ (vydala Academia). Ve své praxi neurokouče, která je mým koníčkem, využívám moderní poznatky o lidském mozku a propojuji je s motivačním přístupem a rovnocenným partnerstvím s klienty. V současnosti působím ve start-upu Digital Intelligence jako vědecký ředitel.
Prof. RNDr. Aleš Stuchlík, Ph.D., DSc.
Dvacet šest let aktivně pracuji na poli neurověd, tedy věd o mozku. Zabývám se především učením a pamětí, tedy tím, jak si ukládáme poznatky a dovednosti a jak jsme schopni zlepšovat své znalosti a chování. A také tím, co se stane, když tento proces dobře nefunguje. V roce 2017 jsem byl jmenován profesorem na Karlově Univerzitě v Praze. Můj výzkum napomáhá porozumění mechanismů a poruch učení a kromě poznatků přináší i aplikované výstupy. Dlouhodobě se věnuji výuce a školení středoškolských, vysokoškolských a postgraduálních studentů. Zabývám se i popularizací vědy a publikováním (působil jsem např. jako odborný lektor překladu knihy „Od neuronu k mozku“ (vydala Academia). Ve své praxi neurokouče, která je mým koníčkem, využívám moderní poznatky o lidském mozku a propojuji je s motivačním přístupem a rovnocenným partnerstvím s klienty. V současnosti působím ve start-upu Digital Intelligence jako vědecký ředitel.
Doc. PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D.
Pedagogická psycholožka, od roku 2005 působím v neziskové organizaci DYS-centrum Praha. Mými klienty jsou děti, dospívající i dospělí s tzv. specifickými poruchami učení a/nebo chování, tedy dyslexií, ADHD i podobnými obtížemi. Kromě diagnostiky, poradenství i dlouhodobých terapií se v DYS-centru věnuji také výzkumné a publikační činnosti. Byli jsme zapojení do mnoha mezinárodních projektů, které obohatily naši znalost v oblasti dyslexie, ADHD, ale také inkluzivního vzdělávání nebo práce se staršími věkovými skupinami. Mezi mé profesní zájmy patří kognitivní přístup ke vzdělávání, dynamická diagnostika, psychologie adolescence a mnohé další.
Doc. PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D.
Pedagogická psycholožka, od roku 2005 působím v neziskové organizaci DYS-centrum Praha. Mými klienty jsou děti, dospívající i dospělí s tzv. specifickými poruchami učení a/nebo chování, tedy dyslexií, ADHD i podobnými obtížemi. Kromě diagnostiky, poradenství i dlouhodobých terapií se v DYS-centru věnuji také výzkumné a publikační činnosti. Byli jsme zapojení do mnoha mezinárodních projektů, které obohatily naši znalost v oblasti dyslexie, ADHD, ale také inkluzivního vzdělávání nebo práce se staršími věkovými skupinami. Mezi mé profesní zájmy patří kognitivní přístup ke vzdělávání, dynamická diagnostika, psychologie adolescence a mnohé další.
Doc. PhDr. Gabriela Málková, Ph.D.
Jsem psycholožka a výzkumnice se zaměřením na pedagogickou a vývojovou psychologii. Působím na Fakultě humanitních studií UK v Praze a na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ve své odborné a badatelské práci se více než 15 let věnuji problematice vývojových poruch učení a poznávání, zaměřuji se především na výzkum rizikových faktorů pro rozvoje poruch učení a poznávání. V posledních letech se intenzivně věnuji přípravě a prověřování psychodiagnostických metod pro identifikaci rizik ve vývoji jazyka a gramotnosti. Přednáším, píši odborné práce a publikuji v domácích i zahraničních odborných časopisech. Jsem členkou Society for the Scientific Study of Reading (https://www.triplesr.org/) a European Literacy Network http://eln.eu/
Doc. PhDr. Gabriela Málková, Ph.D.
Jsem psycholožka a výzkumnice se zaměřením na pedagogickou a vývojovou psychologii. Působím na Fakultě humanitních studií UK v Praze a na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ve své odborné a badatelské práci se více než 15 let věnuji problematice vývojových poruch učení a poznávání, zaměřuji se především na výzkum rizikových faktorů pro rozvoje poruch učení a poznávání. V posledních letech se intenzivně věnuji přípravě a prověřování psychodiagnostických metod pro identifikaci rizik ve vývoji jazyka a gramotnosti. Přednáším, píši odborné práce a publikuji v domácích i zahraničních odborných časopisech. Jsem členkou Society for the Scientific Study of Reading (https://www.triplesr.org/) a European Literacy Network http://eln.eu/
Doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc.
V Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze působím jako výzkumná pracovnice. Dlouhodobě se se svým týmem věnuji spolupráci s lékařskými pracovišti a společnému výzkumu s využitím nástrojů umělé inteligence a pokročilých technologií. Tento společný výzkum nás také přivedl ke spolupráci s neurology a následně i psychology a psychiatry. Hledáme nové metody, které by mohly pomoci objektivizovat hodnocení v diagnostice a terapii. Naše pozornost se zaměřuje na analýzu naměřených dat (ze zobrazení mozku, sledování očních pohybů, a dalších zařízení). Očekáváme, že nové metody pomohou získat odborníkům z oblasti psychologie a neurověd jiný vhled do řešené problematiky.
Doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc.
V Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze působím jako výzkumná pracovnice. Dlouhodobě se se svým týmem věnuji spolupráci s lékařskými pracovišti a společnému výzkumu s využitím nástrojů umělé inteligence a pokročilých technologií. Tento společný výzkum nás také přivedl ke spolupráci s neurology a následně i psychology a psychiatry. Hledáme nové metody, které by mohly pomoci objektivizovat hodnocení v diagnostice a terapii. Naše pozornost se zaměřuje na analýzu naměřených dat (ze zobrazení mozku, sledování očních pohybů, a dalších zařízení). Očekáváme, že nové metody pomohou získat odborníkům z oblasti psychologie a neurověd jiný vhled do řešené problematiky.
Doc. PhDr. Lucie Rohlíková, Ph.D.
V současné době působím jako proděkanka pro rozvoj, strategii a projekty na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Dlouhodobě se zaměřuji na přípravu budoucích učitelů a koordinaci celouniverzitních i celostátních aktivit v České republice pro podporu e-learningu a vysokoškolské pedagogiky (administrace univerzitních systémů pro e-learning, školení autorů e-learningových kurzů a studijních materiálů, školení v oblasti rozvoje pedagogicko-psychologických dovedností vyučujících, vedení týmu vysokoškolské pedagogiky, realizace univerzitních i celostátních rozvojových projektů). V současné době vedu na Západočeské univerzitě v Plzni skupinu, která se věnuje problematice umělé inteligence ve vzdělávání a výzkumný tým, který se zabývá využitím virtuální reality ve vzdělávání.
Doc. PhDr. Lucie Rohlíková, Ph.D.
V současné době působím jako proděkanka pro rozvoj, strategii a projekty na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Dlouhodobě se zaměřuji na přípravu budoucích učitelů a koordinaci celouniverzitních i celostátních aktivit v České republice pro podporu e-learningu a vysokoškolské pedagogiky (administrace univerzitních systémů pro e-learning, školení autorů e-learningových kurzů a studijních materiálů, školení v oblasti rozvoje pedagogicko-psychologických dovedností vyučujících, vedení týmu vysokoškolské pedagogiky, realizace univerzitních i celostátních rozvojových projektů). V současné době vedu na Západočeské univerzitě v Plzni skupinu, která se věnuje problematice umělé inteligence ve vzdělávání a výzkumný tým, který se zabývá využitím virtuální reality ve vzdělávání.
Mgr. et Mgr. Iveta Fajnerová, Ph.D.
V Národním ústavu duševního zdraví působím jako vedoucí Centra výzkumu Virtuální reality v duševním zdraví a neurovědách. Hlavním cílem centra je vývoj VR nástrojů, které by mohly pomoci v oblasti diagnostiky a terapie duševních onemocnění. Věnujeme se mimo jiného i kognitivním hrám, které umožňují trénovat pozornost či paměť v ekologicky validním virtuálním prostoru. Tyto metody lze navíc vhodně kombinovat se zobrazováním mozku či sledováním pohybu očí a právě tyto nástroje by mohly být užitečné i ve výzkumu zaměřeném na kvalitní screening ADHD.
Mgr. et Mgr. Iveta Fajnerová, Ph.D.
V Národním ústavu duševního zdraví působím jako vedoucí Centra výzkumu Virtuální reality v duševním zdraví a neurovědách. Hlavním cílem centra je vývoj VR nástrojů, které by mohly pomoci v oblasti diagnostiky a terapie duševních onemocnění. Věnujeme se mimo jiného i kognitivním hrám, které umožňují trénovat pozornost či paměť v ekologicky validním virtuálním prostoru. Tyto metody lze navíc vhodně kombinovat se zobrazováním mozku či sledováním pohybu očí a právě tyto nástroje by mohly být užitečné i ve výzkumu zaměřeném na kvalitní screening ADHD.
Mgr. Denisa Lešková
Manažerka udržitelných projektů, která propojuje sféru byznysovou, sociální i environmentální s ohledem na dopad. Dvanáct let zkušeností v marketingu, čtyři roky vedení grantových lokálních i mezinárodních projektů, lektorování v oblasti udržitelnosti, aktuálně v terapeutickém výcviku ve směru eko arteterapie. Ve své práci vychází ze studií sociální pedagogiky, marketingové komunikace i novomediálních studií. Denisa je součástí startupu Digital Intelligence.
Mgr. Denisa Lešková
Manažerka udržitelných projektů, která propojuje sféru byznysovou, sociální i environmentální s ohledem na dopad. Dvanáct let zkušeností v marketingu, čtyři roky vedení grantových lokálních i mezinárodních projektů, lektorování v oblasti udržitelnosti, aktuálně v terapeutickém výcviku ve směru eko arteterapie. Ve své práci vychází ze studií sociální pedagogiky, marketingové komunikace i novomediálních studií. Denisa je součástí startupu Digital Intelligence.
Ing. Aleš Rod, Ph.D.
Aleš Rod je ekonom, magisterské i doktorské studium absolvoval na Vysoké škole ekonomické v Praze se zaměřením na ekonomickou teorii, ekonomii veřejného sektoru a hospodářskou politiku. Působí jako člen správní rady a výkonný ředitel v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA), kde se věnuje zejména ex-ante a ex-post analýzám dopadů regulací, odvětvovým analýzám nebo modelování společenských nákladů moderních fenoménů (jako např. závislostní chování). Úzce spolupracuje s neziskovými organizacemi v projektu Neviditelní.org. Je členem správní rady Anglo-American University v Praze a Spotřebitelského fóra. V červnu 2022 jej premiér prof. Petr Fiala jmenoval do Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Ing. Aleš Rod, Ph.D.
Aleš Rod je ekonom, magisterské i doktorské studium absolvoval na Vysoké škole ekonomické v Praze se zaměřením na ekonomickou teorii, ekonomii veřejného sektoru a hospodářskou politiku. Působí jako člen správní rady a výkonný ředitel v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA), kde se věnuje zejména ex-ante a ex-post analýzám dopadů regulací, odvětvovým analýzám nebo modelování společenských nákladů moderních fenoménů (jako např. závislostní chování). Úzce spolupracuje s neziskovými organizacemi v projektu Neviditelní.org. Je členem správní rady Anglo-American University v Praze a Spotřebitelského fóra. V červnu 2022 jej premiér prof. Petr Fiala jmenoval do Národní ekonomické rady vlády (NERV).
PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D.
Je předsedkyní organizace Society for All, z.s. (SOFA) a působí na Katedře speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se problematikou vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování, speciálně pedagogické diagnostiky a inkluzivní pedagogiky. Působí jako poradkyně ministra na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Působí jako lektorka v kurzech dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a kvalifikačních kurzech pro asistenty pedagoga, podílela se na tvorbě Katalogu podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Absolvovala dvouletý výcvik vycházející z Neurosequential Model of Education zaměřený na uplatnění znalostí o vývoji dětského mozku ve vzdělávání žáků s nepříznivými zkušenostmi (traumatem) v raném dětství projevujícím se náročným chováním ve škole. V SOFA se věnuje zavádění výzkumně ověřených přístupů v oblasti managementu chování žáků ve školách a podpory vzdělávání dětí s vývojovým traumatem. Je vedoucí pracovní skupiny věnující se systémovému uchopení podpory wellbeingu ve vzdělávání v rámci projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+.
PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D.
Je předsedkyní organizace Society for All, z.s. (SOFA) a působí na Katedře speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se problematikou vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování, speciálně pedagogické diagnostiky a inkluzivní pedagogiky. Působí jako poradkyně ministra na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Působí jako lektorka v kurzech dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a kvalifikačních kurzech pro asistenty pedagoga, podílela se na tvorbě Katalogu podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Absolvovala dvouletý výcvik vycházející z Neurosequential Model of Education zaměřený na uplatnění znalostí o vývoji dětského mozku ve vzdělávání žáků s nepříznivými zkušenostmi (traumatem) v raném dětství projevujícím se náročným chováním ve škole. V SOFA se věnuje zavádění výzkumně ověřených přístupů v oblasti managementu chování žáků ve školách a podpory vzdělávání dětí s vývojovým traumatem. Je vedoucí pracovní skupiny věnující se systémovému uchopení podpory wellbeingu ve vzdělávání v rámci projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+.
Mgr. Anna Kubíčková
Pracuji v neziskové organizaci Society for All (SOFA) na pozici vedoucí expertního týmu a působila jsem mimo jiné v MŠ pro děti s ADHD. Studuji doktorský program speciální pedagogiky na Univerzitě Karlově, kde realizuji projekt s názvem Speciálně pedagogická intervence v komplexní péči o duševní zdraví dětí. V rámci realizace projektu Grantové Agentury Univerzity Karlovy jsem absolvovala dvouměsíční stáž v USA a v Kanadě, kde jsem se účastnila školení a konferencí týkajících se implementačního rámce Pozitivní podpory chování (PBIS). Dále jsem členkou pracovní skupiny wellbeingu v projektu Partnerství 2030+ a aktivně působím na katedře speciální pedagogiky PedF UK.
Mgr. Anna Kubíčková
Pracuji v neziskové organizaci Society for All (SOFA) na pozici vedoucí expertního týmu a působila jsem mimo jiné v MŠ pro děti s ADHD. Studuji doktorský program speciální pedagogiky na Univerzitě Karlově, kde realizuji projekt s názvem Speciálně pedagogická intervence v komplexní péči o duševní zdraví dětí. V rámci realizace projektu Grantové Agentury Univerzity Karlovy jsem absolvovala dvouměsíční stáž v USA a v Kanadě, kde jsem se účastnila školení a konferencí týkajících se implementačního rámce Pozitivní podpory chování (PBIS). Dále jsem členkou pracovní skupiny wellbeingu v projektu Partnerství 2030+ a aktivně působím na katedře speciální pedagogiky PedF UK.
MUDr. Jiří Renka
Jsem psychiatr se zájmem o výzkum a psychoterapii. Klinicky pracuji především v ambulanci. Zázemí v Národním ústavu duševního zdraví mi umožňuje výzkumně a klinicky se věnovat neurostimulačním metodám. Nicméně většinu svého pracovního času trávím přímou prací s pacienty/klienty, nejenom v NÚDZu, ale i v soukromém sektoru. Tématu ADHD v dospělosti se intenzivně věnuji od roku 2022. Má práce spočívá především v diagnostice a léčbě této problematiky.
MUDr. Jiří Renka
Jsem psychiatr se zájmem o výzkum a psychoterapii. Klinicky pracuji především v ambulanci. Zázemí v Národním ústavu duševního zdraví mi umožňuje výzkumně a klinicky se věnovat neurostimulačním metodám. Nicméně většinu svého pracovního času trávím přímou prací s pacienty/klienty, nejenom v NÚDZu, ale i v soukromém sektoru. Tématu ADHD v dospělosti se intenzivně věnuji od roku 2022. Má práce spočívá především v diagnostice a léčbě této problematiky.
PaedDr. Renata Kovářová, Ph.D.
Ve své profesní praxi se dlouhodobě zabývám jedinci se specifickými poruchami učení, a to jak v praktické, tak i výzkumné rovině. Dlouhou dobu jsem působila v základním školství, kde jsem zajišťovala podporu žákům se specifickými poruchami učení, ale také jejich zákonným zástupcům a v neposlední řadě i vyučujícím. Nyní již 18 let pracuji na Katedře speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, kde se snažím šířit povědomí o SPU a ADHD mezi budoucí učitele. Úzce spolupracuji s Centrem Pyramida, které zajišťuje podporu studentům se specifickými potřebami, mezi něž řadíme i studenty se specifickými poruchami učení a studenty s ADHD. Pozice vysokoškolského pedagoga s sebou nese i možnost a zároveň povinnost věnovat se výzkumné činnosti, proto jsem se aktivně účastnila několika projektů zabývající se danou problematikou.
PaedDr. Renata Kovářová, Ph.D.
Ve své profesní praxi se dlouhodobě zabývám jedinci se specifickými poruchami učení, a to jak v praktické, tak i výzkumné rovině. Dlouhou dobu jsem působila v základním školství, kde jsem zajišťovala podporu žákům se specifickými poruchami učení, ale také jejich zákonným zástupcům a v neposlední řadě i vyučujícím. Nyní již 18 let pracuji na Katedře speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, kde se snažím šířit povědomí o SPU a ADHD mezi budoucí učitele. Úzce spolupracuji s Centrem Pyramida, které zajišťuje podporu studentům se specifickými potřebami, mezi něž řadíme i studenty se specifickými poruchami učení a studenty s ADHD. Pozice vysokoškolského pedagoga s sebou nese i možnost a zároveň povinnost věnovat se výzkumné činnosti, proto jsem se aktivně účastnila několika projektů zabývající se danou problematikou.
Mgr. Helena Chlebcová
Jsem speciální pedagožka, problematice dyslexie a také ADHD se věnuji z hlediska intervenčního i diagnostického již dvanáct let. Působím na Katedře speciální pedagogiky na Pdf OU, kde se zaměřuji mimo jiné i na vzdělávání budoucích učitelů v této problematice. V diagnostickém procesu se věnuji dětem, jako speciální pedagožka v PPP Ostrava, dospělým poté v Centru Pyramida (Centrum pro studenty se specifickými potřebami při OU). Profesně směřuji ke kognitivnímu způsobu edukace, jako členka Centra kognitivní edukace — Cogito ATC se zaměřuji také na dynamickou diagnostiku a implementaci Feuersteinova přístupu v intervenci a edukaci.
Mgr. Helena Chlebcová
Jsem speciální pedagožka, problematice dyslexie a také ADHD se věnuji z hlediska intervenčního i diagnostického již dvanáct let. Působím na Katedře speciální pedagogiky na Pdf OU, kde se zaměřuji mimo jiné i na vzdělávání budoucích učitelů v této problematice. V diagnostickém procesu se věnuji dětem, jako speciální pedagožka v PPP Ostrava, dospělým poté v Centru Pyramida (Centrum pro studenty se specifickými potřebami při OU). Profesně směřuji ke kognitivnímu způsobu edukace, jako členka Centra kognitivní edukace — Cogito ATC se zaměřuji také na dynamickou diagnostiku a implementaci Feuersteinova přístupu v intervenci a edukaci.
Ing. Martina Perutková
Absolvovala studium na VŠE v Praze na fakultě mezinárodních vztahů a poté magisterské studium na ČVUT v oboru Projektové řízení inovací. U obou oborů se Martina věnovala studiu statistiky, která je dosud jejím koníčkem. Na statistickém šetření byla založena i její diplomová práce. Na ČVUT CIIRC působí jako podpora vedení výzkumného oddělení CEDET (Centrum pro digitalizaci a vzdělávací technologie).
Ing. Martina Perutková
Absolvovala studium na VŠE v Praze na fakultě mezinárodních vztahů a poté magisterské studium na ČVUT v oboru Projektové řízení inovací. U obou oborů se Martina věnovala studiu statistiky, která je dosud jejím koníčkem. Na statistickém šetření byla založena i její diplomová práce. Na ČVUT CIIRC působí jako podpora vedení výzkumného oddělení CEDET (Centrum pro digitalizaci a vzdělávací technologie).
Jakub Stejskal
Jakub se inovacemi a technologií zabývá od roku 2008. Již v roce 2011 získal ocenění za inovaci od Technologického centra Akademie věd České republiky. V témže roce také zvítězil v kategorii Nadějná inovace v rámci soutěže Česká Inovace. Spoluzaložil Asociaci virtuální a rozšířené reality. O rok dříve, v roce 2016, se stal zakladatelem a COO Czech VR Festu. Dále působil jako CTO ve společnosti Grapefruit Company s.r.o., která se specializuje na vývoj mobilních aplikací, webů a tvorbu marketingu. Následně zastával pozici CEO v AHELP Group, s.r.o., společnosti zaměřující se na pest control.
Jakub Stejskal
Jakub se inovacemi a technologií zabývá od roku 2008. Již v roce 2011 získal ocenění za inovaci od Technologického centra Akademie věd České republiky. V témže roce také zvítězil v kategorii Nadějná inovace v rámci soutěže Česká Inovace. Spoluzaložil Asociaci virtuální a rozšířené reality. O rok dříve, v roce 2016, se stal zakladatelem a COO Czech VR Festu. Dále působil jako CTO ve společnosti Grapefruit Company s.r.o., která se specializuje na vývoj mobilních aplikací, webů a tvorbu marketingu. Následně zastával pozici CEO v AHELP Group, s.r.o., společnosti zaměřující se na pest control.
Martin Kotek
Martin Kotek je zakladatel startupu Digital Intelligence, který vyvíjí AI osobního vzdělávacího asistenta ChuToo. Staví na zkušenostech s výzkumnými a vzdělávacími projekty z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), z odboru pro transfer technologií a fundraising na ČVUT, a z projektů Asociace virtuální a rozšířené reality. Vývoj AI asistenta ChuToo, který je designován k podpoře lidí s ADHD a dyslexií, čerpá nejen z Martinovy profesní dráhy, ale i z jeho osobního života, jelikož se s ADHD potýká sám.
Martin Kotek
Martin Kotek je zakladatel startupu Digital Intelligence, který vyvíjí AI osobního vzdělávacího asistenta ChuToo. Staví na zkušenostech s výzkumnými a vzdělávacími projekty z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), z odboru pro transfer technologií a fundraising na ČVUT, a z projektů Asociace virtuální a rozšířené reality. Vývoj AI asistenta ChuToo, který je designován k podpoře lidí s ADHD a dyslexií, čerpá nejen z Martinovy profesní dráhy, ale i z jeho osobního života, jelikož se s ADHD potýká sám.
Ing. Michael Fanta
Michael Fanta je absolventem Národohospodářské a Podnikohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Akademické činnosti se věnuje i nadále v rámci studia doktorského oboru Aplikované ekonomie a správa na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. V rámci své disertační práce úzce spolupracuje se zástupci Kliniky Adiktologie 1. LF UK a zaměřuje se na modelování ekonomického hodnocení screeningu a krátké intervence v oblasti užívání alkoholu v ČR, resp.komparací ekonomických nákladů a potenciálních přínosů tohoto preventivního nástroje. Jakožto hlavní analytik Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) se zabývá zejména stínovou ekonomikou, analýzou nezamýšlených dopadů regulací a zdanění nebo regulací závislostního chování. Vedle toho je také členem expertní skupiny Úřadu vlády ČR pro přípravu legislativních změn v oblasti konopí.
Ing. Michael Fanta
Michael Fanta je absolventem Národohospodářské a Podnikohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Akademické činnosti se věnuje i nadále v rámci studia doktorského oboru Aplikované ekonomie a správa na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. V rámci své disertační práce úzce spolupracuje se zástupci Kliniky Adiktologie 1. LF UK a zaměřuje se na modelování ekonomického hodnocení screeningu a krátké intervence v oblasti užívání alkoholu v ČR, resp.komparací ekonomických nákladů a potenciálních přínosů tohoto preventivního nástroje. Jakožto hlavní analytik Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) se zabývá zejména stínovou ekonomikou, analýzou nezamýšlených dopadů regulací a zdanění nebo regulací závislostního chování. Vedle toho je také členem expertní skupiny Úřadu vlády ČR pro přípravu legislativních změn v oblasti konopí.
PhDr. Ivo Hlaváč, MHA
Doktor Hlaváč z Lékařské fakulty Ostravské univerzity, Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví a Healthcare Affairs Director, Boehringer Ingelheim, se dlouhodobě zabývá problematikou public health s akcentem na chronická onemocnění (CVDs a metabolické onemocnění). Téma ADHD a jeho detailnější epidemiologická analýza v české populaci zapadá do obecnější potřeby věnovat se v rámci public health duševnímu zdraví populace, vytváření vhodných diagnostických a terapeutických podmínek, včetně pozornosti pro závažné komorbidity tohoto onemocnění.
PhDr. Ivo Hlaváč, MHA
Doktor Hlaváč z Lékařské fakulty Ostravské univerzity, Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví a Healthcare Affairs Director, Boehringer Ingelheim, se dlouhodobě zabývá problematikou public health s akcentem na chronická onemocnění (CVDs a metabolické onemocnění). Téma ADHD a jeho detailnější epidemiologická analýza v české populaci zapadá do obecnější potřeby věnovat se v rámci public health duševnímu zdraví populace, vytváření vhodných diagnostických a terapeutických podmínek, včetně pozornosti pro závažné komorbidity tohoto onemocnění.
Ing. Lenka Vysloužilová, Ph.D.
V Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze vedu oddělení kognitivních systémů a neurovědy. Dlouhodobě se věnuji projektům z pomezí techniky a medicíny, kde zpracováváme data a pomocí strojového učení hledáme modely, které pomáhají v diagnostice stavu pacientů.
Ing. Lenka Vysloužilová, Ph.D.
V Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze vedu oddělení kognitivních systémů a neurovědy. Dlouhodobě se věnuji projektům z pomezí techniky a medicíny, kde zpracováváme data a pomocí strojového učení hledáme modely, které pomáhají v diagnostice stavu pacientů.
Mgr. Jaroslav Gottfried, Ph.D.
Po obdržení doktorského titulu v oboru Obecná psychologie na Fakultě sociálních studií MU jsem téměř dva roky působil na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity jako postdoktorský pracovník. Aktuálně působím na stejné pozici na University College Dublin. Zaměřuji se na oblast psychologického výzkumu, konkrétně na metodologii a kvantitativní analýzu dat, mám proto zkušenosti s plánováním výzkumných designů a následnou analýzou výsledků. Zvláště se věnuji metodám psychologické diagnostiky pomocí dotazníků a testů.
Mgr. Jaroslav Gottfried, Ph.D.
Po obdržení doktorského titulu v oboru Obecná psychologie na Fakultě sociálních studií MU jsem téměř dva roky působil na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity jako postdoktorský pracovník. Aktuálně působím na stejné pozici na University College Dublin. Zaměřuji se na oblast psychologického výzkumu, konkrétně na metodologii a kvantitativní analýzu dat, mám proto zkušenosti s plánováním výzkumných designů a následnou analýzou výsledků. Zvláště se věnuji metodám psychologické diagnostiky pomocí dotazníků a testů.
Mgr. Barbora Čalkovská
Na ČVUT v Praze pracuji jako vedoucí Střediska pro podporu studentů se specifickými potřebami ELSA. Zkušenosti s cílovou skupinou sbírám jako speciální pedagožka od roku 2007, kdy jsem začala pracovat v tehdejší Handicap poradně Centra informačních a poradenských služeb ČVUT, která se později transformovala do dnešního Střediska ELSA. Pracuji se studujícími se specifickými potřebami, hledám cesty, jak narovnat jejich podmínky pro studium tak, aby mohli reálně ukázat své znalosti a dovednosti a nebyli znevýhodňováni rigidně nastaveným systémem. Jsem předsedkyní Asociace vysokoškolských poradců a místopředsedkyní Rady Asociace poskytovatelů služeb studentům se specifickými potřebami (AP3SP). V rámci aktivit těchto asociací se zaměřujeme i na podporu studentů s ADHD a specifickými poruchami učení. V minulosti jsem se zapojila např. do týmu vyvíjejícího testovou metodu DysTest — Baterie testů pro diagnostiku specifických poruch učení u studentů vysokých škol a uchazečů o vysokoškolské studium.
Mgr. Barbora Čalkovská
Na ČVUT v Praze pracuji jako vedoucí Střediska pro podporu studentů se specifickými potřebami ELSA. Zkušenosti s cílovou skupinou sbírám jako speciální pedagožka od roku 2007, kdy jsem začala pracovat v tehdejší Handicap poradně Centra informačních a poradenských služeb ČVUT, která se později transformovala do dnešního Střediska ELSA. Pracuji se studujícími se specifickými potřebami, hledám cesty, jak narovnat jejich podmínky pro studium tak, aby mohli reálně ukázat své znalosti a dovednosti a nebyli znevýhodňováni rigidně nastaveným systémem. Jsem předsedkyní Asociace vysokoškolských poradců a místopředsedkyní Rady Asociace poskytovatelů služeb studentům se specifickými potřebami (AP3SP). V rámci aktivit těchto asociací se zaměřujeme i na podporu studentů s ADHD a specifickými poruchami učení. V minulosti jsem se zapojila např. do týmu vyvíjejícího testovou metodu DysTest — Baterie testů pro diagnostiku specifických poruch učení u studentů vysokých škol a uchazečů o vysokoškolské studium.
„Jedná se o velmi zajímavý projekt z vědeckého hlediska se zaměřením na poměrně velkou skupinu lidí trpících dyslexií a ADHD. Spojením týmů, které mají již poměrně velké zkušenosti s problematikou, lze očekávat, že bude dosaženo výsledků, které budou kvalitní nejen z vědeckého hlediska, ale i společensky a pomohou našim občanům, trpícím oběma patologickými stavy, zapojit se normálním způsobem do života. Ukazuje se, že například dyslexie vzniká jako patologická koordinace sluchového a zrakového systému mozku, a také, že znalosti porušených mechanismů mozkové činnosti mohou posloužit při terapii dyslexie.“
„Považuji za smysluplné pokusit se s pomocí inovativních technologií nalézt nové způsoby jak nejen diagnostikovat, ale především pomoci lidem, kteří trpí neurovývojovými poruchami. Projekt má v sobě potenciál obohatit naše terapeutické možnosti a především významně zvýšit dostupnost léčebných intervencí.“
„Věřím v možnosti a schopnosti člověka se učit. Sám jsem dokladem toho, že i s handikepy, zahrnujícími ADHD a Touretteův syndrom, lze žít smysluplný, ale i úspěšný život, a dosahovat výsledků a milníků. Věřím také v respektování individuality, v sílu otázek a možnost udělat svět lepším místem. Proto mi zapojení do projektu INTERAD dává ohromný smysl.”
Považuji za obohacující být součástí týmu, který chce pracovat na zlepšení kvality života lidí s neurovývojovými poruchami a umí pro tento záměr využívat moderní technologie. Vážím si především příležitosti zhodnotit své dosavadní odborné zkušenostmi a znalosti pro rozšíření možností diagnostických a intervenčních postupů pro dospívající a mladé dospělé s dyslexií.
„V ČR je mnohaletá tradice péče o děti s dyslexií a ADHD, přesto v této oblasti existuje mnoho mýtů. Navíc s přibývajícím věkem je péče o jedince s dyslexií a ADHD čím dál limitovanější. Značně pokulháváme za mnohými vyspělými zeměmi v podpoře dospívajících a dospělých, a tak nevyužíváme jejich potenciál, dokonce přímo ohrožujeme jejich vývoj.“
„Podílení se na projektu podporujícím jedince s ADHD a dyslexií prostřednictvím výzkumu a vývoje v oblasti umělé inteligence je pro mě i pro naší organizaci důležité, protože věřím, že tyto systémy mají potenciál nejen nahradit, ale v mnohých ohledech i předčit tradiční metody, poskytujíce tak jedincům s těmito poruchami přístup k nástrojům, které jim umožní maximálně využít svůj potenciál. Krátce řečeno, umělá inteligence může nabídnout personalizovanou podporu přesně tam, kde je nejvíce potřeba, a otevřít tak dveře k novým možnostem pro ty, kteří se s těmito výzvami potýkají.“
„Projekt je silně interdisciplinární a velmi efektivně propojuje humanitní, lékařské a technické obory, bez nichž by kvalitní výzkum v oblasti problematiky ADHD a dyslexie byl hodně obtížný. Jsem moc ráda, že se podařilo spojit do jednoho velkého týmu odborníky, kteří se na tuto problematiku dokáží podívat z různých úhlů pohledu své expertízy a tím obohatit náhled i nás ostatních. Věřím, že projekt přinese kvalitní výsledky a hlavně přispěje k podpoře jedinců s ADHD a dyslexií.“
„Mikrolearning je skvělou možností pro rozvoj individuálního přístupu k učení, který osoby s ADHD a dyslexií potřebují. Má smysl hledat optimální nastavení mikrolearningových systémů a zkoumat individuální potřeby uživatelů. Problematika využívání digitálních technologií pro podporu učení osob s různorodými potřebami mne dlouhodobě zajímá a jsem vděčná za příležitost být součástí tohoto odborného konsorcia.“
„Považuji za smysluplné využít moderní technologie v časném rozpoznání příznaků ADHD a v následné snaze o zlepšení kvality života prostřednictvím cíleného kognitivního tréninku a chytrých pomůcek podporujících proces učení. Právě interdisciplinární spolupráce propojující humanitní, lékařské a technické obory by mohla přinést pokrok v poněkud opomíjené problematice ADHD v dospělosti.“
„Umělá inteligence, další moderní technologie a pokroky v neurovědě nám umožňují vytvářet sofistikované nástroje pro podporu lidí s poruchami učení a pozornosti. Dává mi smysl multidisciplinární přístup a vzájemná týmová inspirace, která může napomáhat k rozvoji takových inovativních přístupů, díky nimž mohou lidé s ADHD a dyslexií využít svůj potenciál a prožít kvalitní a naplněný život.“
„Realizace projektu zaměřeného na výzkum a vývoj podpory jedinců s ADHD a dyslexií přispěje k rozvoji inkluzivního prostředí a příležitostí k uplatnění na trhu práce. Identifikace a implementace nových přístupů ve vzdělávání, technologických nástrojů a terapeutických metod pomůže odstranit bariéry a podpořit plnou integraci těchto jedinců do společnosti.“
„Duševním zdravím společnosti jsem se dlouho nezabýval, snad proto, že jsem nedokázal pochopit, co lidi s diagnózou ovlivňující duševní pohodu prožívají. Když jsem ale začal o problematice číst, původně v souvislosti s výzkumem zdanění závislostního chování, spotřeby alkoholu, drog a psychoaktivních léků, začalo mi docházet, jak naprosto zásadní je duševní zdraví populace pro naplnění ekonomického blahobytu společnosti, vypořádání se s demografickými výzvami, zachování sociálního smíru ve společnosti nebo přirozený protitlak sílícího politického populismu a extremismu. K tomu, aby bylo možné stanovit účinné politiky pro rozvoj duševního zdraví, je potřeba každý segment duševního zdraví pečlivě poznat a popsat. To platí i pro ADHD a dyslexii jako klíčová témata zájmu v tomto projektu.“
„Začátek práce na ChuToo byl velmi osobní. Chtěl jsem najít řešení pro své vlastní výzvy spojené s ADHD. Když jsem viděl, jak velký přínos to může mít i pro ostatní, rozhodl jsem se tento nástroj rozvíjet dále a založit kvůli tomu startup Digital Intelligence. Později to vedlo i ke vzniku iniciativy INTERAD. Je alarmující, jak málo se ve společnosti ví o ADHD a dyslexii a jak negativně to ovlivňuje akademické a profesní příležitosti těchto jedinců. Tyto poruchy totiž nejsou spojeny s nedostatkem inteligence, ale s překážkami, které lze dnes překonat díky technologickému pokroku a širokému spektru odborných znalostí, které se snažíme v iniciativě INTERAD spojovat a stavět na nich. INTERAD je platforma, kde se spojují experti z různých oborů, od psychologie po ekonomii a počítačové vědy, což nám umožňuje hledat komplexní řešení s potenciálem pro hluboké společenské změny. Věřím, že tímto přístupem můžeme zásadně zlepšit životy lidí s ADHD a dyslexií.“
„V České republice je vzdělávání dětí a mladých lidí velmi ovlivněno rodinným zázemím a kvalitou školy, ve které se vzdělávají. Vývoj aplikace a screeningových nástrojů zaměřených na ADHD a dyslexii podpoří rozvoj a naplňování vzdělávacího potenciálu dětí, které se často ve vzdělávání setkávají s bariérami. Pomůže tak vytvářet prostředí, ve kterém se cítí podporováni a kde jsou k dispozici účinné nástroje a strategie pro jejich plnohodnotný rozvoj. Snižování bariér v různých fázích života osob s ADHD a dyslexií je nezbytným krokem pro zvyšování kvality jejich života a zároveň snižování negativních ekonomických dopadů ve společnosti. Věřím, že realizace projektu umožní přenést zkušenosti umožňující odstraňování bariér ve vzdělávání a uplatnění na trhu práce i dalších znevýhodněných osob v České republice.“
„Děti a žáci s ADHD a dyslexií by měli mít dostatek nástrojů, u kterých zažívají úspěch a radost z učení a nejsou pro ně další připomínkou odlišného pracovního přístupu nebo speciálních potřeb. Aplikace, která bude od začátku přizpůsobena jejich potřebám a umožní jim vzdělávat se v různých tématech, je důležitou podporou pro učitele pro vytváření skutečně inkluzivního prostředí ve školách.“
„Zúčastnit se projektu představuje jedinečnou šanci, jak se navzájem obohatit prostřednictvím sdílení znalostí a perspektiv s experty z různých oborů. Přestože ADHD a dyslexie jsou často vnímány jako problémy omezující se na studenský věk, realita dospělých s těmito obtížemi zůstává často přehlížena. Naše ambice sahají od vývoje inovativních skríningových nástrojů až po zavádění účinných intervenčních strategií. Tímto směřováním projekt nejenže zvyšuje povědomí o těchto poruchách, ale klade důraz na vytváření inkluzivního prostředí, kde každý jedinec má příležitost na plný rozvoj svého potenciálu, bez ohledu na věk či vzdělávací kontext.“
„Rozvoj moderních technologií s sebou přináší mnoho aktivit, které mohou být přínosné pro různé skupiny znevýhodněných osob. Přínos tohoto projektu spatřuji zejména v multidisciplinárním pojetí, které může být zárukou rozvoje nových, neotřelých přístupů k rozvoji kompetencí sledovaných skupin.“
„Studenti, kteří k nám do Centra Pyramida přicházejí, jsou velmi často zakompenzovaní, znají své limity. Vysoká škola však před ně staví nové výzvy ve vztahu k organizaci času, proměnu vzdělávacího prostředí, klade na ně nové výzvy v systémech učení, sebeorganizaci, komunikaci. Často je to poprvé, kdy se do tohoto všeho pouští sami, bez záchytné sítě rodičů nebo učitelů a z principu svých obtíží selhávají. Projekt má v sobě potenciál systémově řešit prázdné místo na pomyslné mapě provázení dospělých jedinců s těmito specifickými potřebami a oživit diskuzi ve společnosti, že to nejsou jen moderní nálepky, ale regulérní překážky v seberealizaci.“
„Z ekonomického hlediska je důležité zdůraznit, že jedinci s ADHD a dyslexií čelí specifickým výzvám, které ovlivňují jejich schopnost integrovat se do pracovního prostředí a dosahovat svého plného potenciálu. Řešení těchto výzev může přinést nejen individuální prospěch pro dotčené jednotlivce, ale i ekonomické benefity pro společnost jako celek. Je žádoucí se zaměřit na analýzu ekonomických aspektů souvisejících se vzděláváním, odborným rozvojem a zaměstnaností těchto jedinců. Investice do jejich vhodné léčby, vzdělání a podpory může dlouhodobě přinášet ekonomické benefity v podobě snížených nákladů zdravotnictví i sociálního systému na straně jedné a také zvýšené produktivity pracovní síly na straně druhé. Celkově je tedy důležité chápat, že podpora jedinců s ADHD a dyslexií není pouze etickou záležitostí, ale také strategickým rozhodnutím s potenciálem pro ekonomický růst a inkluzivní společnost. Věřím, že mé ekonomické znalosti a dovednosti by mohly přispět k analytickému pohledu na tuto problematiku a hledání udržitelných a efektivních řešení.“
„Projekt je velmi interdisciplinární, problematiku ADHD a dyslexií se snaží uchopit od diagnostiky, přes trénink až po legislativu. Doufám, že projekt přinese nové nástroje a postupy, které významným způsobem přispějí ke zmírnění obtíží, které jsou s těmito diagnózami spojeny.“
„Do projektu se zapojuji především kvůli jeho praktickému potenciálu pro zlepšení kvality života lidí s ADHD a dyslexií. Věřím, že projekt v konečném důsledku nabídne užitečné nástroje pro diagnostiku a že rovněž ukáže možnosti, jak u lidí s těmito potížemi minimalizovat znevýhodnění a podporovat efektivní strategie seberozvoje, učení a zvyšování kompetencí.“
„Projekt se velmi komplexně věnuje dlouhodobě podceňované problematice péče o mladé dospělé a studující se specifickými obtížemi. Ve své každodenní práci vidím, nakolik chybí kvalifikované nástroje jak pro screening tak pro navazující rozvojovou práci. Tato skupina mladých lidí se potýká nejen s obtížemi přímo vyplývajícími z jejich deficitů. Dlouhodobě bojují se zapojením do pracovního procesu, využitím svého potenciálu a často vidíme, jak se u nich následkem neustálého napětí a vyčerpání rozvíjí symptomatika sekundárních psychických obtíží, ale i obtíží v oblasti sociální a finanční sféry. V každodenní práci ale také vidím, nakolik jsou tito mladí lidé kreativní, houževnatí, kolik jejich potenciálu není možné využít, dokud jim nebudou poskytnuty podmínky pro rozvoj. Těším se, že v rámci projektu vznikne systémové řešení podpory a rozvoje této nadějné skupiny lidí.“
Nejnovější příspěvky